Postaven? medi?tora je ve vztahu k ob?ma stran?m vyv??en?, nebo? v procesu vyjedn?v?n? zaji??uje rovn? postaven? ??astn?k? a pom?h? jim vid?t jejich probl?m v ?ir??ch souvislostech. Podle dostupn?ch zdroj? jsou s mediac? takov? zku?enosti, ?e v 70 a? 80 % mediovan?ch p??pad? je dosa?eno v?sledn?, pro strany p?ijateln?, dohody.
Prudk? v?voj v evropsk?ch st?tech v oblasti mediace v netrestn?ch v?cech b?hem posledn?ch let ovliv?uje mj. i p??slu?nou terminologii, kter? p?est?v? ozna?ovat mediaci jako alternativn? metodu ?e?en? konflikt? bez z?sahu soudu, ale naopak se hovo?? o mediaci soudu bl?zk? (die gerichtsnahe Mediation), p??padn? dokonce o soudn? intern? mediaci (die gerichtsinterne Mediation).
Mediace je v zahrani?? uzn?van? jako d?le?it? metoda alternativn?ho ?e?en? spor? mimo standardn? soudn? ??zen?. ?sp??nost ?e?en? konfliktn?ch p??pad? je velmi vysok?[1], podle sv?tov?ch statistik zhruba 75 %. Mediace se za?ala prosazovat nejprve v ob?ansko-pr?vn?ch a obchodn?ch v?cech, na p?elomu 70. a 80. let pak ve v?t??m m???tku rovn?? v trestn?m ??zen?. Je velmi roz???en? v USA, ale tak? ve Velk? Brit?nii a v Austr?lii, kde se vyu??v? a? v 60 % spor?, p?edev??m ve v?cech obchodn?ch (hospod??sk?ch), rodinn?ch nebo ve ve?ejn? sf??e (zpravidla ochrana ?ivotn?ho prost?ed?), p?i?em? zhruba dv? t?etiny spor? se vy?e?? uzav?en?m dohody.
Praxe v evropsk?ch st?tech rovn?? ukazuje, ?e vyu?it? pr?vn?ch znalost? a zku?enost? advok?ta nebo dokonce autority soudce p?i mediaci vede k p?ekvapiv? pozitivn?m v?sledk?m ?e?en? konflikt?. Dnes je v ?ad? evropsk?ch st?t? mediace prost?ednictv?m advok?t? tak daleko, ?e zde existuje nejen velk? po?et advok?t?-medi?tor?, organizovan?ch mimo jin? podle jednotliv?ch spolkov?ch zem? (N?mecko, Rakousko), ale je mo?n? mediaci v t?chto st?tech studovat v r?mci univerzitn?ho studia na pr?vnick?ch fakult?ch p?edev??m ve specializovan?ch kurzech, nap??klad konfliktn?ho managementu[2].
V jednotliv?ch zem?ch se aplikovan? mediace neu??v? se stejnou intenzitou v ka?d? oblasti, n?br? se rozv?j? r?znorod? dle specifick?ch podm?nek. Nap??klad v Norsku m? mediace v?ce ne? dvousetletou tradici a je zam??en? na p??i o nezletil?. Ve v?cech v?chovy, v??ivy a st?kan? se s d?tmi do 16 let jejich ?ivota rozhoduje komise medi?tor?. Jenom v samotn?m Oslu p?sob? t?i m?stsk? poradensk? kancel??e, v nich? kl??ovou roli krom? psycholog? a soci?ln?ch pracovn?k? hraj? medi?to?i[3].
Ve Francii je mediace st?le sou??st? soukrom? sf?ry, je v?ak st?tem finan?n? podporovan?. Dle z?kona z roku 1995 a vyhl??ky z roku 1996 je upravena ob?ansko-pr?vn? mediace a jej? za?len?n? do soudn?ho procesu. Na jej?m z?klad? m??e soudce v civiln?m pr?vu ve kter?koli f?zi kon?n?, av?ak jenom se souhlasem jeho ??astn?k?, jmenovat t?et? osobu-medi?tora. Soudce ur?? trv?n? mediace, p?i?em? tato lh?ta nesm? p?ekro?it t?i m?s?ce a jenom jednou m??e b?t obnovena. Po ?sp??n?m ukon?en? mediace soudce ov??? dohodu sporn?ch stran. Odm?nu medi?tora hrad? strany. Institut mediace existuje ve Francii od roku 1973. Realizuje se obchodn? a justi?n? mediace. ?sp??nost rodinn? mediace dosahuje 60 %. V mediac?ch mezi bankami a jejich klienty je ?sp??nost ?e?en? sporu v?ce ne? 65 %, v p??padech pracovn?ch spor? ?sp??nost mediace dosahuje a? 75 procent[4].
Zku?enosti z Velk? Brit?nie potvrzuj?, ?e p?i rozv?jen? mediace existuj? dv? etapy. Prvn? spo??v? ve vytv??en? r?mce pro mediaci (legislativa, ?kolen? medi?tor?) a ve druh? je d?le?it? dos?hnout toho, aby lid? mediaci vyu??vali. Spojen? kr?lovstv? se nach?z? ji? ve druh? etap? a uskute?n? ro?n? v pr?m?ru 2500 civiln?ch/obchodn?ch mediac?. V zemi, je? m? 60 milion? obyvatel, je to v?ak st?le velice m?lo. Potvrdilo se tak?, ?e mediace je nejefektivn?j?? jako sou??st syst?mu ob?ansk?ho soudnictv?, kter? podporuje anebo dokonce odm??uje dohodu. Vl?dn? podpora mediace byla pro d?v?ryhodnost procesu tak? mimo??dn? d?le?it?. Nejpozoruhodn?j??m p??kladem je ve?ejn? z?vazek vl?dy Spojen?ho kr?lovstv? vyu??vat mediaci v p??padech, ve kter?ch je samotn? vl?da jednou ze sporn?ch stran ? nap??klad ve sporech, kter? se t?kaj? smluv[5].
?lohu alternativn?ch zp?sob? ?e?en? spor? vyzdvihuje ?ada mezin?rodn?ch n?stroj?. Pokud jde o jin? postupy ?e?en? sporu ne? rozhod?? ??zen?, neexistuj? ??dn? z?vazn? n?stroje mezin?rodn?ho pr?va. ?ada mezivl?dn?ch organizac? v?ak ve sv?ch programech podporuje alternativn? ?e?en? spor? a pl?nuje nez?vazn? n?stroje (pr?vn? nevynutiteln? p?edpisy). V roce 1998 Rada Evropy p?ijala doporu?en? o rodinn? mediaci Rec(98)1E/21 January 1998 a v roce 2002 doporu?en? o ob?ansk? mediaci Rec(2002)10E/18 September 2002. Komise OSN pro mezin?rodn? obchodn? pr?vo (UNCITRAL) p?ijala v roce 2002 modelov? pr?vo pro obchodn? mediaci.
Tak? v r?mci Evropsk? unie jsou p?ipravov?ny p?edpisy komunit?rn?ho pr?va zab?vaj?c? se problematikou mediace, kter? si kladou za c?l zakotven? rychlej??ho, levn?j??ho a p?edev??m sm?rn?ho urovn?v?n? spor?. S p?ihl?dnut?m k pom?rn? uspokojiv?m v?sledk?m mediace ve v?cech trestn?ch, jako? i v oblasti ochrany spot?ebitele[6], za?adila v roce 2005 Komise do tzv. Haagsk?ho programu obsahuj?c?ho deset priorit pro nadch?zej?c? p?tilet? obdob? ?Partnerstv? pro evropskou obnovu?, mj. t?? Sm?rnice Evropsk?ho parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. kv?tna 2008 o n?kter?ch aspektech mediace v ob?ansk?ch a obchodn?ch v?cech. Tato sm?rnice v ?l. 2 p?eshrani?n? spory v odstavci 1 definuje tak, ?e p?eshrani?n? spory jsou spory, v nich? m? alespo? jedna ze stran sporu bydli?t? nebo se obvykle zdr?uje v jin?m ?lensk?m st?t? ne? kter?koli jin? strana ke dni, ke kter?mu strany souhlas? s vyu?it?m mediace po vzniku sporu, je mediace na??zena soudem, vnitrost?tn? pr?vo stanov? povinnost vyu??t mediace, nebo do?lo k vyzv?n? stran pro ??ely ?l?nku 5.
V ?l?nku 5, kter? upravuje p?istoupen? k mediaci, se stanov?, ?e soud, u kter?ho je pod?na ?aloba, m??e ve vhodn?ch p??padech a s ohledem na v?echny okolnosti dan?ho p??padu vyzvat strany, aby k ?e?en? sporu vyu?ily mediace. Soud tak? m??e vyzvat strany, aby se z??astnily informativn?ho setk?n? o mo?nosti vyu?it? mediace, jestli?e se takov? setk?n? konaj? a jsou snadno p??stupn?.
Sou?asn? v tomto ?l?nku stanov?, ?e touto sm?rnic? nejsou dot?eny vnitrost?tn? pr?vn? p?edpisy, podle nich? je vyu?it? mediace povinn? nebo je p?edm?tem pob?dek nebo sankc?, a? u? p?ed zah?jen?m soudn?ho ??zen?, nebo po jeho zah?jen?, za p?edpokladu, ?e tyto pr?vn? p?edpisy nebr?n? stran?m sporu ve v?konu jejich pr?va na p??stup k soudnictv?.
V ?l. 8 odst. 1 Sm?rnice stanov?, ?e cit.: ??lensk? st?ty zajist?, aby stran?m, je? si ve snaze o urovn?n? sporu zvol? mediaci, nebr?nilo v pozd?j??m zah?jen? soudn?ch ?i rozhod??ch ??zen? ve stejn? v?ci uplynut? proml?ec? nebo prekluzivn? doby b?hem media?n?ho ??zen?.?.
Ve v?t?in? ?lensk?ch st?t? EU upravuj? mimosoudn? ?e?en? spor?, kter? soud sv??uje t?et? stran?, v?eobecn? pr?vn? p?edpisy. Podpora mediace v r?mci t?chto pr?vn?ch ?prav je r?zn? intenzity, a to od mo?nosti pou?it? mediace jako prost?edku pro mimosoudn? ?e?en? spor? (Belgie, Francie), p?es nab?dan? na jej? pou?it? (nap?. ve ?pan?lsku, It?lii, ?v?dsku, Anglii a Walesu), a? po z?konem stanovenu, anebo soudcem ulo?enou, povinnost vyu??t nejprve mediaci jako mimosoudn? ?e?en? spor? p?ed soudn?m jedn?n?m (nap?. v N?mecku ?i ?ecku).
[1] viz informace o sympoziu Mediace ve ve?ejn? sf??e, Nov? cesty ?e?en? konflikt? a spolu??ast v EUREGIO, Osnabr?ck, leden 2007
[2] bl??e viz H. Pipkov?: Soudce medi?torem ve spr?vn?ch v?cech? Pr?vn? r?dce 12/2007, str. 13 - 21
[3] http://mediacia.zucha.sk/uspesnost-mediacie-v-europe.html
[4] tamt??
[5] http://www.justice.gov.sk/wfn.aspx?pg=l551&htm=l5/l5712.htm
[6] viz doporu?en? Komise ze 4. dubna 2001 o z?sad?ch pro mimosoudn? org?ny p?i ?e?en? spot?ebitelsk?ch spor? uzav?en?ch pr?vn? dohodou (??. v?st. L 109, 19. 4. 2001)