Využití mediace ve zdravotnictví považujeme za vhodné k řešení neshod mezi pacienty a lékaři či poskytovateli zdravotní péče, a to zejména v situaci, kdy újma na zdraví a odpovědnost za ni je nepochybná. Mediace může v relativně krátkém čase přispět ke konsensu o způsobu a rozsahu odškodnění pacienta.

Řada zdravotnických zařízení má již dnes zavedené systémy práce se stížnostmi pacientů. Přesto se lidé často necítí spokojeni s tím, jak byla jejich stížnost na pochybení zdravotníků vyřízena. Žaloby a trestní oznámení pacientů pak vyrušují lékaře od práce a drží je v nejistotě. Přitom jsou to právě zdravotnická zařízení, která mají při volbě způsobu, jak spory s pacienty řešit, silnější postavení, a mohou se nepříjemností spojených se soudním sporem mnohdy snadno vyvarovat.

V minulosti tato sázka na vyčkávání obvykle vycházela, protože lidé se do zdlouhavých a velmi náročných zdravotnických sporů většinou pouštěli jen neradi. S tím, jak postupně dochází k vyjasňování judikatury soudů a zvyšování odškodnění pro poškozené pacienty, jsou však zdravotnická zařízení stále častěji nucena snažit se o mimosoudní vyřešení sporu. A zde má své místo právě mediace prostřednictvím zapsaného mediátora.

Výhody mediace prostřednictvím zapsaného mediátora oproti soudnímu řízení

• Je levnější

Řešení sporu soudní cestou je náročnější na čas i peníze. Případem se musí zabývat vedení nemocnice, které je nuceno najmout si právníka a v případě prohry uhradit náklady řízení.

Zaměstnanci nemocnice navíc musí v pracovní době vypovídat před soudem. Mediace umožňuje dohodnout si čas i místo setkání a náklady jsou zpravidla nižší.

• Je důvěrná

Strany i mediátor jsou vázáni mlčenlivostí. Krom toho pacient není nucen vypovídat před soudem, dobrá pověst nemocnice tedy není nijak ohrožena.

• Je příjemnější

Mediátor není stranám nadřazený jako soudce, ale spolupracuje s nimi jako rovnocenný partner. Díky neformální atmosféře mohou účastníci formulovat veškeré své motivy a představy a nemusí se omezovat jen na informace důležité z hlediska pravidel soudního řízení.

• Je méně časově náročná

Jednotlivá setkání se uskutečňují dle možností všech zúčastněných. Na rozdíl od soudů se mohou mediátoři věnovat případu intenzivněji a výsledek se dostaví zpravidla do tří měsíců.

• Směřuje k dohodě

Cílem pacienta často není „oškubat“ nemocnici a cílem nemocnice zpravidla není vyhnout se zodpovědnosti. Soudní pře je postavena na principu výhra – prohra. Mediátor naopak vede účastníky k tomu, aby si uvědomili zájmy své i zájmy protistrany, a mohli tak dosáhnout oboustranně výhodné dohody.

• Zachovává dobré vztahy mezi stranami

Pokud případ rozhoduje soud, dojde zpravidla k úplnému narušení vztahů mezi pacientem a nemocnicí. Pacient nejen že už nevyhledá služby této nemocnice, ale naopak může mít tendenci svou špatnou zkušenost předat co největšímu množství známých, případně i médiím.